100 let grafické školy v praze — výstava

 

 

srdečně Vás zveme na výstavu

100 let grafické školy v Praze

1. 10. 2020 — 17. 1. 2021
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
ulice 17. Listopadu 2, Praha 1
aktuální otevírací doba muzea na www.upm.cz

 

Výstava bude probíhat v souladu s aktuálně platnými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR a jakékoli případné změny je třeba sledovat na stránkách www.upm.cz

 

O výstavě

Kurátorka výstavy: Libuše Staňková
Spolupráce na koncepci výstavy: Libuše Staňková (VOŠG a SPŠG), Radim Vondráček, Iva Knobloch (UPM) – užitá grafika; Jan Mlčoch (UPM), Lucie Mlynářová (VOŠG a SPŠG) – fotografie; Milana Vanišová (VOŠG a SPŠG) – restaurátorství
Texty: Libuše Staňková, Radim Vondráček, Jan Mlčoch, Iva Knobloch, Lucie Vlčková
Architektura a design: Matěj Činčera, Jan Kloss, Adam Blažek

Výstava vznikla v těsné spolupráci grafické školyUměleckoprůmyslového musea v Praze, z jehož sbírek pochází podstatná část historického materiálu. Kooperace obou institucí má ostatně rovněž stoletou tradici. Škola se účastnila řady výstav a soutěží pořádaných muzeem, v současné době spolupracuje s UPM především restaurátorské oddělení školy.

Výstava 100 let grafické školy v Praze dokumentuje historii této vzdělávací instituce od jejího založení v roce 1920 až po současnost. Expozice se věnuje významným osobnostem z řad pedagogů, kteří zásadním způsobem formovali výuku fotografie, grafického designu, knižní vazby, konzervátorství a restaurátorství a dalších oborů vyučovaných na grafické škole v průběhu její stoleté existence. Pozornost je upřena i na dílo jejich žáků, kteří získávali na škole první odborné znalosti, rozvíjeli je v následném studiu a praxi a zanechali výraznou stopu v širokém spektru vizuální kultury doma i v zahraničí.

Expozice zahrnuje 560 prací pedagogů a studentů školy z oboru fotografie, knižní vazby, tisku, grafického designu a restaurátorství. 200 exponátů poskytlo UPM ze svých sbírek, 280 pochází z archivu grafické školy. Další exponáty laskavě zapůjčili autoři, soukromí sběratelé a instituce.

Podnět k založení školy vzešel z Obchodní a živnostenské komory v Praze (založila v roce 1885 také Uměleckoprůmyslové museum v Praze), která už před první světovou válkou pořádala vzdělávací kurzy pro knihaře, typografy a fotografy. Výnosem ministra školství a národní osvěty z 30. září 1920 pak vznikla Státní odborná škola grafická. Prostory pro výuku poskytlo Technologické muzeum v dnešní Opletalově ulici, do prvního ročníku bylo zapsáno 12 žáků knihařského, 9 žáků fotografického a 5 žáků reprodukčního oddělení. K denní škole byla přičleněna též škola pokračovací pro učně, kteří se účastnili výuky zpravidla jednou týdně. Do pedagogického sboru byli získáni přední výtvarníci a specialisté. Fotografii vyučoval Karel Novák, vynikající portrétista a profesor vídeňské grafické školy, knihvazačské oddělení vedl Ludvík Bradáč, vydavatel bibliofilií a propagátor krásné knihy. Výuka figurálního kreslení byla svěřena Rudolfu Kremličkovi, odborné kreslení vyučoval V. H. BrunnerJan Konůpek. K prvním žákům školy patřil například fotograf Josef Sudek nebo knihaři Petra PospíšilováJindřich Svoboda.

Moderní pojetí umělecké výchovy v duchu Bauhausu přináší na školu ve třicátých letech ředitel Ladislav Sutnar. Pod jeho vedením se z živnostenského učiliště stává pokroková škola reagující na požadavky doby, zejména akcentací reklamní tvorby a progresivních vyučovacích metod. Sutnar přizval ke spolupráci novátorské osobnosti, jako byl fotograf Jaromír Funke, odborník na kinematografii Rudolf Skopec, přední typograf Stanislav Maršo nebo grafik Augustin Tschinkel, propagátor obrazové statistiky a moderní vizuální komunikace. Škola se podílela na řešení velkých výstavních projektů, ve vlastním nakladatelství vydávala díla význačných teoretiků i obrazové publikace, na jejichž přípravě pracovali žáci ve školních dílnách.

Za války pokračuje škola v omezeném režimu, podaří se ale například zřídit samostatné kreslířské oddělení. Poslední dva roky okupace je ale výuka zastavena a studenti nasazeni na práci pro válečné účely. Po válce dochází k rozšíření školy o obor reprodukčních technik a obor knihtiskařský. Materiálně technická náročnost těchto oborů nakonec vede k rozdělení školy. Dnešní Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická v Praze navazuje na nejlepší tradice prvorepublikové Státní grafické školy i na kvalitní výuku úžeji spojenou s praxí v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech. Pevným základem současné vzdělávací koncepce je propojování kreativní a technologické složky s výraznými přesahy učebních plánů jednotlivých oborů, zahrnujících v obou stupních vzdělávání oblast polygrafie, fotografie, grafického designu a restaurátorství.